JANA KASALOVA

NEWS-HOME
BIO
PRESS


DRAWINGS

Lost Cities
Vlčí Jámy/Wolf Hollows (Wolfsgrub)
State
In the beginnig
De Humani Corporis Fabrica

Tabulae Terreae II.
Tabulae Terreae I.
Anticipation Stories - watercolours

PHOTOGRAPHY
The Closest
Like You

PAINTINGS

Cities
Siesta Animal

Anticipation Stories

VIDEO
State
The Animal That Therefore I Am: Consolation
The Animal That Therefore I Am: Even Like You

The Animal That Therefore I Am: Duality
The Animal That Therefore I Am: The Tide

OBJECTS
Anticipation Stories





On Exactitude in Science


...In that Empire, the craft of Cartography attained such Perfection that the Map of a Single province covered the space of an entire City, and the Map of the Empire itself an entire Province. In the course of Time, these Extensive maps were found somehow wanting, and so the College of Cartographers evolved a Map of the Empire that was of the same Scale as the Empire and that coincided with it point for point. Less attentive to the Study of Cartography, succeeding Generations came to judge a map of such Magnitude cumbersome, and, not without Irreverence, they abandoned it to the Rigours of sun and Rain. In the western Deserts, tattered Fragments of the Map are still to be found, Sheltering an occasional Beast or beggar; in the whole Nation, no other relic is left of the Discipline of Geography.
Jorge Luis Borges

Tattered map fragments may be found not only in the western deserts of Borges’ province, but also in the artworks Czech artist Jana Kasalová has made since 2001, underneath the crosshatched heads of forest game and mountain goats. We find fragments of geographic maps and town plans in different scales taken out of their original contexts. The maps are both haphazardly chosen and in some way personally mythologized: some are connected with the artist’s life in that they are abstract images of places where she has lived or created a particular work (as in the case of a map of England), whereas others represent places she wants to see, for example. The maps are either traced or transferred directly onto sheets of onionskin paper with the help of toluene. In the case of technical transference, the otherwise black and white drawings take on chromatic qualities.
Most of the time, the creation of a map consists of making an abstract drawing which does not depend on the real material character of a particular place. In Borges’ universe, a different set of laws hold sway and it is as if the world itself were transferred onto a map of the Empire that was of a 1:1 scale. However, Jana Kasalová shows that maps can be used as materials too, for she interweaves crosshatched animal heads into the fabric of maps on the basis of their isolated shapes. She thus simulates the activities of the first cartographers, who had to imagine certain parts of continents or invent completely new, fictitious ones because they were unfamiliar with the actual contours of the earth’s surface. Sometimes they took inspiration in the shapes of familiar or fantastic animals. Some of them drew depictions of lions in the spaces of unexplored lands or labeled them with the words “Hic sunt leones.” Depictions of animals were and can still be found on more accurate maps from medieval, modern or contemporary periods as well. In such instances, however, they have a more prosaic significance, being animals that lived or live in the region in question.
Humanity’s childhood, which learned cartography gradually and on the basis of its discoveries of reality, has recapitulated the “geographic curiosity” of children. For example, Jana Kasalová recounts how when she was a little girl, she would imagine what the world was like and make her own personal drawings of it. She didn’t use any real maps, atlases or globes she could get her hands on as models, though; she based herself solely on her imagination and a pinch of improvisation. That’s why her later drawings can, among other things, be understood in part as evidence of the idea that artistic creativity is an obsessive reworking of impulses from subconscious stages of psychological development.

Written by Jaroslav Balvín 2007

Translation: Iván Gutiérrez


Stezky, cesty, vrstevnice


…V té říši řemeslo kartografů dosáhlo takové dokonalosti, že mapa provincie pokryla prostor celého města a mapa říše celou provincii. V průběhu času byly tyto mapy shledány nedostačujícími a shromáždění kartografů vydalo pokyn udělat mapu říše stejně rozsáhlou, jako byla říše sama. Následující generace považovaly mapu takové velikosti za zbytečnou a bezohledně ji vystavily krutým účinkům deště a slunce. V západních pouštích se ještě dnes dají najít potrhané zbytky této mapy, obydlené divokými zvířaty a žebráky. V celé zemi nezbyl žádný jiný pozůstatek disciplíny starých kartografů.
Jorge Luis Borges

Jakési potrhané zbytky map se dají kromě v západních pouštích borgesovské provincie nalézt i v pracích české umělkyně Jany Kasalové, které vznikaly od roku 2001, jako podklad šrafur hlaviček lesní zvěře a horských koz. Setkáme se zde s fragmenty geografických map a územních plánů různých měřítek vytržených z původního kontextu. Jsou to jak mapy náhodně vybrané, tak i nějakým způsobem osobně mytologizované: některé jsou spojené s životem malířky v podobě abstraktních znázornění míst, kde žila, případně i tvořila zrovna to které dílo (případ map Anglie), některé jsou obrazem míst, kam se chce podívat, apod. Mapy jsou na pauzovacích listech většího formátu buďto překresleny, nebo přímo fyzicky obtisknuty za pomocí toluenu. V případě techniky transference nabývá jinak výhradně černobílá kresba barevných kvalit.
Tvorba map spočívá většinou v abstraktním zákresu nezávislém na skutečné materialitě konkrétních míst. V borgesovském vesmíru ovšem platí jiná pravidla, a do mapy říše v realistickém poměru 1:1 jako by se otiskovala samotná země. Jana Kasalová ale ukazuje, že jako s materiálem se dá zacházet i s mapou. Šrafurované hlavičky zvířat totiž do tkáně map vplétá právě na základě jejich izolovaných tvarů. Simuluje tak činnost prvních kartografů, kteří si pro neznalost reálného tvaru zemského povrchu museli některé části kontinentů domýšlet či úplně vytvořit úplně nové fiktivní. Někdy se inspirovali tvary známých, ale i fantaskních zvířat. Někteří z nich do dosud neobjevených míst vkreslovali zobrazení lva, případně vpisovali okřídlené úsloví: „Híc sunt leónes.“ Zobrazení zvířat bylo a je možné nacházet i na věrohodnějších mapách středověkých, novověkých či současných. Jejich výskyt tu ale měl a má prozaičtější význam – šlo nebo jde o zvířata, která se v tom kterém regionu vyskytovala či vyskytují.
Dětství lidstva, které se teprve postupně a na základě skutečných objevů učilo kartografii, kopíruje fenomén „geografické zvědavosti“ u dětí. Např. právě Jana Kasalová se zmiňuje o tom, jak si jako malá holčička představovala svět a zkoušela si ho sama pro sebe nakreslit. Jako manuál ovšem neužívala skutečných a dostupných map, atlasů a glóbů; vycházela pouze ze své fantazie kořeněné trochou improvizace. Její pozdější kresby lze proto mimo jiné chápat i jako částečný důkaz oprávněnosti výkladů umělecké tvorby coby obsesivního zpracovávání impulzů z méně vědomých fází vývoje osobnosti.

Autor textu katalogu: Jaroslav Balvín ml.(text katalogu)

 

Del rigor de la ciencia

... En aquel Imperio, el Arte de la Cartografía logró tal perfección que el mapa de una sola provincia ocupaba toda una ciudad, y el mapa del Imperio, toda una provincia. Con el tiempo, estos mapas desmesurados no satisficieron y los Colegios de Cartógrafos levantaron un mapa del Imperio, que tenía el tamaňo del Imperio y coincidía puntualmente con él. Menos adictas al estudio de la Cartografía, las generaciones siguientes entendieron que ese dilatado mapa era inútil y no sin impiedad lo entregaron a las inclemencias del sol y los inviernos. En los desiertos del Oeste perduran despedazadas ruinas del mapa, habitadas por animales y por mendigos: en todo el país no hay otra reliquia de las disciplinas geográficas.
Jorge Luis Borges (El Hacedor)

Hay jirones de mapas no sólo en los desiertos del Oeste de aquella provincia borgesiana, sino también en las obras que la artista checa Jana Kasalová ha creado desde el 2001, usando sus mapas como fondo para las líneas cruzadas que dibujan las cabezas de animales de bosque y cabras montesas. Encontramos fragmentos de mapas topográficos y planos urbanísticos a varias escalas emancipados de sus contextos originales. Parecen mapas seleccionados de manera aleatoria y a la vez mitologizados de forma personal: algunos, ligados a la vida de la artista, toman la forma de representaciones abstractas de lugares donde ha vivido o donde ha creado alguna de sus obras (como es el caso del mapa de Inglaterra), mientras otros representan imágenes de lugares que quisiera conocer. Los mapas o bien están calcados o bien transferidos directamente con tolueno sobre papel cebolla de gran formato. En el caso de la técnica de transferencia, los dibujos —de otra forma en blanco y negro— adquieren matizes cromáticos.
Por lo común la creación de mapas implica realizar un dibujo abstracto e independiente de la materialidad real de un sition en concreto. Sin embargo, en el universo borgesiano las reglas que rigen son distintas; el mapa del imperio recibe la estampa —a una escala realista de 1:1— del mundo mismo. No obstante, Jana Kasalová demuestra que los mapas también pueden servir de material. Las líneas cruzadas que dibujan las cabezas de animales se entretejen en la trama de los mapas basadas precisamente en sus contornos aislados. De esta forma, se simula la actividad de los primeros cartógrafos quienes tenían que inventarse las partes incógnitas de los continentes o crear regiones ficticias completamente nuevas. A veces se inspiraban en las formas de animales conocidos, pero también de animales fantásticos. Algunos dibujaban leones en áreas por descubrir, inscribiendo en ellas las palabras aladas: “Hic sunt leones”. También encontramos dibujos de leones en mapas más fieles a la realidad de tiempos medievales, modernos y contemporáneos. No obstante, en estos casos su significado es distinto—simplemente se trataba o trata de animales que merodean por las regiones indicadas.
La infancia de la humanidad, que sólo poco a poco y basándose en los descubrimientos reales de la cartografía, imita el fenómeno de la “geografía de la curiosidad” de los niños. Jana Kasalová cuenta que cuando era una niña pequeña tenía una cierta imagen del mundo que intentaba dibujar. Pero no usaba ninguno de los mapas, atlas o globos terráqueos a su alcance como modelo; se basaba sólo en su imaginación, condimentada con un poco de improvisación. Por eso sus dibujos posteriores se podrían interpretar en parte como pruebas a favor de la interpretación de la creación artística como la elaboración obsesiva de impulsos provenientes de las fases subconscientes del desarrollo de la personalidad.

Autor de texto del catalogo: Jaroslav Balvín
Traducción: Iván Gutiérrez